Kapybara – největší hlodavec na světě

Kapybara vypadá jako přerostlé morče. Může měřit až 130 centimetrů a vážit až 80 kilogramů. Jejich přirozeným prostředím jsou tropické a teplé kraje Jižní Ameriky. Mají rádi vodu, ve které jsou až překvapivě mrštné, umějí se také potopit na jedno nadechnutí až na 10 minut, což jim umožňuje skvěle se bránit predátorům. Pod vodou vydrží tak dlouho, dokud nebezpečí nepomine. Mezi prsty mají plovací blánu, díky které také výborně plavou.
několik Kapybar
Živí se výhradně rostlinnou potravou, převážně trávou, vodními rostlinami, listy a kůrou stromů a kořínky. Sbírají také spadané ovoce, které milují. Při shánění potravy občas kradou v zemědělských oblastech zrní nebo melouny.

Kapybary žijí ve skupince, které vládne nejsilnější samec. Páří se ve vodě, ale mláďata rodí na souši. Jeden samec má hned několik samic, se kterými se rozmnožuje. Samice jsou březí 150 dní a rodí až šest mláďat, která váží kolem 1,5 kilogramů. Mláďata do týdne po narození baští tuhou stravu, ale starostlivá samice je přesto kojí až 16 týdnů.

O mladé se starají i jiní jedinci ze skupiny. Pokud se skupinka cítí ohrožena, prchá před nebezpečím do vody a jejich útěk doprovází hlasitý jekot, aby tak upozornily ostatní před blížícím se nebezpečím. Jinak se kapybary dorozumívají chrochtáním a švitořením. Mláďata dospívají v roce života a dospělci se dožívají maximálně 12 let.

U nás kapybary můžete potkat v ZOO, ovšem najdou se i lidé, kteří je chovají na dvorku v domácích podmínkách. Pokud byste se i vy rozhodli pořídit si kapybaru, budete potřebovat poměrně velký pozemek, kde nebude chybět spousta trávy, ale ani rybníček nebo alespoň bazének, aby měly přístup k vodě. Pokud by neměly dostatek trávy, je potřeba je dokrmovat senem. Zapomínat se nesmí ani na jejich oblíbenou zeleninu a ovoce.
dvě kapybary
Kapybaru si můžete i ochočit, ovšem obrňte se trpělivostí, jejich výcvik je zdlouhavý, a to i přesto, že dobře reagují na slovní výzvy nebo zvuk píšťalky. Jako odměnu jim dopřávejte nějakou dobrotu v podobě ovoce. Po čase se naučí slyšet i na své jméno a naučí se spoustě povelů. Pokud se jim budete dobře věnovat, budou pak dobře ochočené a dokonce přítulné. Lehko se tak stanou domácími mazlíčky.